Prevence relapsu

Relaps (návrat k hraní, či jednorázová hráčská epizoda v průběhu léčby nebo těsně po jejím úspěšném ukončení) je u patologických hráčů poměrně běžný; do jednoho roku od úspěšného ukončení léčby dochází k relapsu u 20 - 80 % pacientů. Relaps neznamená, že léčba nefunguje, že se pacient nesnaží nebo že nikdy nebude schopen vést život bez aktivní přítomnosti hraní.

Jedná se spíše o to, bažení po hraní ("craving") mohou podnítit tři typy stimulů:

1. podnícení, tzv. priming (zahraju si jen jednou);
2. vliv vnějších podnětů (např. svedení ke hře jinou osobou);
3. akutní nebo chronický stres;

Deset nejběžnějších nebezpečí:

1. Ocitnout se v blízkosti sázkových her, jiných aktivních hráčů nebo míst spojených s hraním;
2. Zažívat negativní pocity;
3. Oddávat se pozitivním pocitům;
4. Nudit se;
5. Dopřávat si jakékoliv látky ovlivňující psychiku (alkohol, nikotin, kofein, léčiva, návykové látky);
6. Pociťovat fyzickou bolest;
7. Myslet na příjemné chvíle strávené hraním;
8. Náhle získat větší finanční obnos;
9. Užívat léky na předpis, jež mají psychotropní ůčinky;
10. Domnívat se, že je možné hrát příležitostně a bez vzniku souvisejících problémů;