Související zdravotní problémy a sociální dopady

Dopady na fyzické (somatické) zdraví

Jedná se o heterogenní skupinu onemocnění vzniklou v souvislosti s hraním sázkových her a dalšími závislostmi či poruchami zdraví. Během rozvoje fází patologického hráčství dochází vlivem prostředí, změn stravovacích, relaxačních a pohybových návyků ke vzniku onemocnění chrupu, zraku, zažívacího traktu, srdce a oběhové soustavy, páteře, dýchacího ústrojí i jiných. Onemocnění mohou být vážnějším problémem než samo patologické hráčství. Svízelná je i jejich léčba. Aktivní patologičtí hráči nedostatečně při léčbě spolupracují, nejsou schopni až na výjimky dodržet léčebné postupy.

Sebevraždy
Negativní dopady patologického hráčství na jedince a jeho okolí jsou spojeny zejména se sociálními, ekonomickými a vztahovými problémy. Patologičtí hráči, kteří vyhledali odbornou pomoc, často uvádí, že měli sebevražedné myšlenky nebo se o sebevraždu pokusili. Z výzkumu není zcela jasné, zda hraní samo o sobě může zvyšovat riziko sebevraždy. Nicméně vysoký výskyt sebevražedného chování u patologických hráčů naznačuje, že riziko sebevraždy musí být vždy zahrnuto v léčbě.

Dopady na psychické zdraví

V první variantě tvoří skupinu patologických hráčů psychiatricky nemocní (bez ohledu na fakt, zda skutečně vyhledali odbornou pomoc a psychické problémy u nich diagnostikovány a případně léčeny jsou či těmito problémy trpí, ale pomoc nevyhledali a léčeni nejsou). Tito pacienti většinou nekontrolovaně začínají užívat návykové látky, léčiva a také hrát sázkové hry v důsledku těchto potíží. Jedná se o tzv. model sebemedikace. Často je možné se s tímto modelem setkat např. u úzkostných a depresivních poruch, kde patologické hráčství bývá (vedle užívání alkoholu, léčiv, apod.) významnou komplikací, a kde uvedené látky a patologické hráčství mohou dočasně pomáhat pacientovi řešit jeho obtížné stavy.

Druhou variantou je pak opačná situace, kdy masivní hraní sázkových her může vést ke vzniku psychických poruch (zejména ze skupiny úzkostných a depresivních), doprovázených většími nebo menšími duševními poruchami.

Souběh více závislostí
U patologického hráčství bylo zjištěno několik často se opakujících situací: 

• 45 - 55 % patologických hráčů současně trpí alkoholismem;
• 65 - 85 % závislostí na nikotinu;
• souběžné užívání metamfetaminů, zejména pervitinu;
• různé kombinace hráčství, návykových látek, alkoholu a tabáku;

Sociální dopady

Patologické hráčství ovlivňuje další osoby v prostředí rodinném, pracovním, volnočasovém i sousedském. Mezi nejzávažnější sociální dopady patří zadluženost, která často dosahuje v podstatě neřešitelné výše nebo podmínek splacení závazků. Hráči se pak často ocitají před trestními, obecnými a insolvenčními soudy.

Dalšími typickými sociálními dopady v příčinné souvislosti s patologickým hráčstvím a změnou návyků a chování hráče jsou rozvody a rozchody, ztráta kontaktu s rodinou, přerušení výchovy a kontaktu s dětmi, bezdomovectví či sociální vyloučení, významné snížení životní úrovně a hmotná nouze, ztráta zaměstnání či podnikání, násilí ze strany třetích osob (např. věřitelů), ad.

Na osobní úrovni v důsledku poškození pověsti hráče pak dochází k veřejné ostudě rodiny a jednotlivce, omezení kontaktů s širší rodinou, kolegy z práce a přáteli, vyloučení hráče z kolektivu zájmových aktivit ad.

Typickým dopadem patologického hráčství u mladých mužů je homosexuální prostituce.

V pracovním prostředí se aktivní patologický hráč dopouští řady typických projevů, jako jsou např. žádosti o dřívější výplatu záloh, půjčování si peněz, vybírání neplánované dovolené, kolísání nálad, konflikty s ostatními spolupracovníky, exekuce na plat, hraní sázkových her v práci na internetu, zabývání se plánováním hry na pracovišti, organizování hry nebo časté hovory o hraní a sázkových hrách a mnohé další.

Kriminalita

Jedná se o podmíněnou potřebu patologických hráčů opatřit si peníze na hraní za každou cenu. Typicky se jedná o krádeže, podvody, zpronevěry a primární drogové trestné činy, výjimečně o loupežná přepadení či loupežné vraždy.

V základní podstatě se jedná, podobně jako u uživatelů návykových látek, o vyhrocení konfliktu mezi uvědomovaným napětím, předcházejícím hráčské epizodě a zákonnou možností získat finanční prostředky na hraní sázkových her. Hraní sázkových her na rozdíl od alkoholu a tabáku je velmi drahou aktivitou.

Delikventní chování patologických hráčů, vedle rozvoje poruchy, má definovány další potencionální faktory:

• osobnost patologického hráče;
• předchozí nebo současné sociální podmínky;
• získané předchozí zkušenosti;
• věk a sociální kontext na začátku hráčské kariéry;
• kontext rozvoje poruchy a hráčského prostředí;
• zesilující nebo oslabující vlivy sázkových her v důsledky kontrolních strategií a postupů státu nebo obcí a měst;

Na základě výsledků mezinárodního výzkumu lze konstatovat, že účinná preventivní opatření ke snížení výskytu patologického hráčství, povedou ke snížení specifické kriminality.