Proč lidé hrají sázkové hry?

Sázkové hry a loterie jsou tradiční volnočasovou aktivitou a mají ustálenou podobu druhů her a forem nabídky. Pro velkou většinu účastníků sázkových her a loterií je účast na nich bezpečným a příjemným zážitkem, pro relativně malou část hráčů se však stává problémem.

Motivací k hraní je nejčastěji šance na velkou výhru, dalšími důvody jsou hraní jako forma zábavy, potřeba vydělat peníze či hraní pro vzrušení. Motivace se liší podle rasy, věku, pohlaví, vzdělání a sociální úrovně.

Přední český adiktolog Kalina uvádí o patologickém hráčství v jedné ze svých publikací následující definici hry: "Hra byla vždy nahlížena lidstvem jako věc navýsost příjemná a dobrovolná, jako ideální svobodná lidská činnost, která má zábavný a rekreační charakter. Hra svou povahou probouzí nevědomé části naší psychiky, které nám umožňují být kreativními a kde doufáme i ve vyplnění našich snů, v kouzla. Je to svět jakési předzvěsti virtuální reality, fantazie, světa „jakoby“, kde si můžeme – tak jak si pamatujeme z dětství – vše beztrestně zkusit. Čím častěji a více se zapojujeme do hry, tím více hra přitahuje naši pozornost a běžná realita se nám zdá těžkopádnější, topornější a nezajímavě pracnější. Lehkost myšlenky a její realizace formou hry je něco, co člověka vášnivě přitahuje, a to až natolik, že zapomíná na reálný svět, ve kterém existuje."

Hazardem je předpoklad hráče, který hraje s vědomím určité nevýhody (statistická pravděpodobnost výhry daná pravidly hry), a který doufá, že bude mít štěstí, které dokáže nevýhodu překonat. U sázkových her pořádaných třetí stranou vždy platí, že poměr vsazených vkladů (sázek) a vyplacených výher je nastaven v neprospěch hráče. Z dlouhodobého hlediska při opakovaném sázení účast na sázkové hře či loterii znamená pro sázejícího vždy jen ztrátu.